Re: Etický dotaz

Wonderf00l, myslím, že špatně jsi neudělala vůbec nic, netrap se kvůli tomu.

Ta paní to asi jednak vůbec nečekala, jednak asi, jak tady píšou holky, jí to možná připomnělo vlastní bezmocnost. Mně se stalo, když mi bylo fakt blbě (ale ne na omdlení) a šla jsem pro dítě do školky, že si toho jiná maminka všimla a zeptala se ve smyslu, jestli nepotřebuju pomoct, tak jsem z posledních sil řekla, že ne, děkuju, a ona mi řekla něco ve smyslu, že vypadám jak smrt. Tak jsem se na ni osápla, že FAKT nic nepotřebuju, protože mi nebylo dobře a neměla jsem sílu cokoliv vysvětlovat. Ale za zlé jsem jí to rozhodně neměla, bylo to od ní hezké, že si všimla a že by mi byla pomohla. Jen doufám, že se nezlobí ona na mě, ale vzhledem ke své mizerné paměti na obličeje už bych ji mezi ostatními maminkami nepoznala.

Je dost možné, že u té paní to bylo něco podobného (nebo možná neměla fyzický problém, ale byla zabraná do nějakých svých starostí), a tohle byla jakási obranná reakce. Myslím, že je dost pravděpodobné, že se teď stydí ona, že neocenila Tvou dobrou vůli a přemýšlí, že už do toho krámu hanbou nepáchne.

Myslím, že jsi se "neprovinila" ani přílišným soucitem, chtít někomu jen tak udělat radost něčím takovýmhle není žádné urážející soucitné slintání. Nevěš hlavu, je příjemné vidět někoho, komu jeho spolubližní nejsou lhostejní, zachovala jsi se 100 x líp než ti lidi, kteří tam nesouhlasně mrčeli. Nenech si zošklivit ten krám