Re: Etický dotaz

Libik, je mi mnohem milejší romantik, který si všimne a aspoň se pokusí někomu udělat radost, než někdo, kdo mrmlá, že paní zdržuje, případně neudělá nic, protože co kdyby náhodou se obdarovaný urazil.

Zakladatelka to neudělala nijak ponižujícím způsobem ani z toho nemám pocit, že by jí dávala najevo svou převahu, umím si představit mnoho situací, kdy by byl člověk za takové vytržení trnu z paty zatraceně vděčný.

Samozřejmě vděčnost není žádná povinnost, ale to už je míček na straně té paní. Zakladatelka jí jen chtěla udělat radost, pokud má paní z nějakého důvodu pocit méněcennosti, nemůžeš po zakladatelce chtít, aby jí ho řešila. Lidí, co napadne jen tak udělat takovouhle věc, není až zas tolik, abychom si mohli dovolit dávat jim ledovou sprchu a odrazovat je od toho, co je vlastně krásný.

Možná, že bys jí udělala větší radost, kdybys ani ty neměla na zaplacení - možná, ale to už mi přijde takový....špinavý. Radost z cizího neštěstí.