Re: Synek outsider

Vokounko, právě dcera v té 5. třídě nebyla taky ještě sociálně vyspělá, aby šla na gympl. Nechtěla o něm ani slyšet, tak jsem ji nenutila a šla na druhý stupeň na ZŠ v Praze (my bydlíme na vesnici za Prahou a u nás je jen 1. stupeň). No, šláply jsme vedle jak ta jedle. Dcera byla opravdu ty 2 roky tak nešťastná, ze školy chodila jak troska, nebyl v ní kousíček života. Bydlíme v rodinném domku s babičkou a dědou a babička(moje maminka) z toho byla taky moc špatná. Dceru jsem nakonec přesvědčila, aby na ty přijímačky šla. Zkusila si právě na tomhle gymplu přijímačky nanečisto,tam jsme viděly, co by chtělo ještě dopilovat a nakonec to dobře dopadlo. Konkrétně pro dceru je tento šestiletý cyklus konečně "to pravé ořechové", jak říkáme s maminkou - konečně tady se našla. Během té 6. a 7. třídy vyzrála, viděla, jaké hrůzy zažila na ZŠ (bez kamarádky, věčně sama, různé posměchy apod.) a dneska je jak na jiné planetě. Sebevědomá, šťastná, obklopena "NORMÁLNÍMI" spolužáky, kteří ji neberou jako šprtku. Všichni se tam tak strašně snaží, úspěch si vzájemně přejí, např. dneska dcera dostala jediná jedničku ze čtvrtletky z matiky a celá třída jí prý tleskala, dcera z toho byla až dojatá. O polední pauze mezi odpoledňákem chodí 2/3 jejich třídy do studovny připravovat se na odpolední výuku, mají teď spoustu testů, je čtvrtletí. Na 2. stupni ZŠ, kam dřív chodila zajímalo spolužáky jenom to, kam se o polední pauze "ulejt", aby na ně nebylo vidět, jak kouří. S alkoholem už se taky mnozí kamarádili. Vokounko, mrzí mě opravdu, že ten ředitel ti nevyšel vstříc, pro syna by to byl fakt přestup do jiného světa. Ale věřím, že něco spolu vymyslíte a že syn bude nakonec spokojený. Moc mu to přeju.