Re: Čekáme zase kluka

Máme tři holky a touha po chlapečkovi, z mé strany (manžel se takhle nikdy nevyslovil) tam jednu chvíli taky byla. Opakovala jsem si, že bych měla být šťastná za zdravé dítě a "nerouhat se", ale v tu chvíli to opravdu moc nezabíralo, přestože jsem si to vyčítala, manželovi jsem to ani neříkala, aby ze mě nebyl zklamaný. Tyhle pocity necítíme vůči dítěti, ale spíš se srovnáváme, že nedostaneme to, po čem jsme tak toužili, smutníme ze tou představou jaké by to (možná) bylo. Holčička se narodila se a od té doby se mi nepřestala zdát dokonalá, jsem vůči ní trpělivější než u starších holek, pořád se tak trochu snažím vynahradit tu chvilku, kdy jsem si nevážila, že se mi narodí.
Váš další chlapeček bude úžasný, bude jiný než ten první, takže s ním stejně poznáte hodně nového. Navíc, když si bráchové sednou, je to taky nádhera, dost k tomu nahrává malý věkový rozdíl. Holky jsou spolu rády, někdy jsem až dojatá jak na sebe myslí, spoustu zájmů mají společných a doufám, že jim to vydrží až do dospělosti, na tohle je stejné pohlaví super.
Touha po holčičce asi zůstane, ale ve srovnání se skutečným děťátkem silně ochabne, o tom, že budete za své miminko šťastná vůbec nepochybuju.