Spát !

Kelco, nečtu diskuzi, budu se možná opakovat, ale chci říct: znám to, ne asi v tak silné míře, jako popisuješ, ale byla jsem takovému stavu velmi blízko, měla jsem podobné pocity. Je to prostě vyčerpání. A naprosto souhlasím, že na žádný sport nebo něco takového nemá člověk ani pomyšlení, nemá prostě pomyšlení vůbec na nic a na nikoho. Jediné, co pomůže, je vypadnout z kolotoče těch domácích povinností, zbavit se na čas té strašné zátěže a pořádně si odpočinout, vyspat se. Já jsem moc možností neměla, také jsem neměla žádnou pomoc, tedy manžel byl ochotný, ale ty chvíle, kdy měl čas, mi nestačily. Spravilo se to až postupně tím, jak děti povyrostly, začaly být samostatnější, začaly chodit do školky, mohly už třeba i odjet s tatínkem na víkend k babičce a já mohla konečně odpočívat. Ale kdybych byla mohla vypnout pravidelně od začátku, do tak strašného stavu bych se vůbec nedostala. Zkus si jakýmkoliv způsobem zařídit, abys zůstala úplně sama nebo jen s nejmenším, vyspi se, vydechni si - uvidíš, jak ty nejhorší myšlenky začnou odplouvat společně s únavou a postupně se uklidníš a uvidíš zase všechno optimističtěji