Maminky opravdových nejedlíků - jstu tu nějaká?

Už jsem sem před nějakým tím měsícem psala a opět na mě dolehl ten bezmocný pocit, který znají maminky dětiček, které žijí snad ze "vzduchu". Starší syn bude mít za měsíc pět a váží při 109cm 15.60kg, 24měs. syn při 86cm váží 10.50kg. Oba od malička nejedlíci a situace s jídlem se u obou spíše zhoršuje, postupně ubývá potravin. Mladší před měsícem přestal jíst jogurty, teď je živ z hustých polévek, mléka, brambor, semtam si kousne několik soust řízku, a trošky ovoce (okouše jablko, hrušku, hroznové víno, meloun). Pečivo nejí vůbec (když nepočítám že výjimečně okouše špičku z rohlíku), zato "koko" by žádal pořád - občas mu za odměnu, když sní něco "normálního", dám. Starší je živ z mléka, suchého pečiva, brambor, suché rýže, suchých těstovin (resp. s vajíčkem), kuřecího masa, kuřecího vývaru a občas do něj "nacpu" hustou polévku - asi dva druhy domácí "výroby". Ten sladké, ovoce a ani zeleninu v jakékoliv formě nepozře. Tolik moje děti. Podle dr. krevní výsledky v normálu. Já dennodenně tiše trpím. Jste na tom někdo stále podobně? Napište- díky.