Stěžují si vaše děti doma na učitelky nebo spolužáky?

Teď jsem na to narazila v diskusi, nebudu se sice moci hned zapojit, musím teď pracovat, ale nedá mi to...
Přijde mi docela zajímavý, když čtu, že si děti stěžujou na učitelky nebo na spolužáky. Sama jsem si jako dítě nestěžovala a nevím o tom, že by si nějak moc stěžovali ostatní. V té době nebylo žalování v módě a kdo žaloval učitelce nebo posílal rodiče, aby řešili "jeho věci", byl v obecným opovržení a často se stával terčem šikany. Když jsme si hráli za domem a vyběhla něčí maminka nebo tatínek "něco řešit", tak jsme mu to pak dlouho dávali sežrat a dívali se na něj skrz prsty, jako že je mazánek, který má maminku pořád za zadkem. Sama jsem se strašně styděla za scény, který předváděla moje máma na rodičácích, spolužákům to samozřejmě doma rodiče přehrávali k obveselení a mně bylo neskutečně trapně.
Není to náhodou trochu dnešním "kultem dítěte"? Našemu Pepíčkovi nesmí nikdo zkřivit ani vlásek, jinak bude mít co do činění se mnou? Jistě takové matky existovaly vždycky, ale nestává se z toho trochu trend? A je to dobře?
Neumím si představit, že by si mi doma syn stěžoval na to, jak je k němu učitelka nespravedlivá nebo že ho pošťuchuje spolužák. Nebo že by dokonce OČEKÁVAL, že to budu nějak řešit. Myslím, že by ho něco takovýho ve snu nenapadlo.
Jak je to u vás? Řešíte věci za svoje děti? Stěžují si vám na učitelky a kamarády? A co s tím děláte?