Re: Lhostejnost k druhým lidem

No ono lidi dneska už ani skoro neznají kouzelná slůvka prosím, s dovolením a děkuji.

Já dám jiný příklad. Už skoro tradičně se mi stává, že když chce v obchodě někdo kolem mě projít a já mu třeba překážím u regálu, že ten onen si razí cestu vpřed jako bagr, přitom by stačilo říct S DOVOLENÍM a já velice ráda uhnu a s úsměvem...ale asi je to dneska bráno jako projev slabosti, o něco slušně požádat.

Naposledy se mi stalo, že takhle stojím u regálu ve Vietnamském obchodě, kde je obecně málo prostoru a přichází ke mě tak asi třicátnice, normálně ona se jakoby na mě natlačila a prostě mlčky čekala. Nejspíš na to, kdo z nás bude slabší článek a UVOLNÍ PROSTOR.
No, obyčejně jsem já ten pitomec, co se uhýbá už dopředu, když vidí,že někdo má v úmyslu projít kolem. Tentokrát jsem neuhnula. A té dámě trvalo hezkou chvilku, než jí vůbec došlo, že cestu neuvolním, že čekám na ta kouzelná slůvka. Pak je teda s kyselým výrazem řekla.

Byla jsem dobře naložená, tak jsem se pak tomu musela smát, ale podle mě tenhle případ inzeruje mnohé. Spousta lidí sebe dneska považuje za něco extra a slušnost za slabost, bohužel. Myslí si, že se musí chovat za každou cenu agresívně.

Co na to říct? Kde se slušnost ztratila? Nevím. O skutečné pomoci druhým vůbec nemluvě, to už je další level, kam asi spousta lidí nikdy nedospěje.