Lhostejnost k druhým lidem

Je to naprosto zoufalé, zvlášť když rodiče dávají dětem vzor pro chování v takových situacích- proč by pomohly, když táta/ máma objede obloukem případně zanadává. Pak se nemůžeme divit. Lhostejnost a hulvátství, které považuji za jasný projev lidské osobní ubohosti je přítomna na každém kroku - počínaje v MHD (dnes stál cca třicetiletý chlap s velkou taškou na zemi ve dveřích tramvaje a stará paní o berlích nemohla projít/ vlastně skoro nikdo. Ani ho nenapadlo s kabelou popojít , ještě ji počastoval připomínkou, že když neumí chodit , ať neleze do tramvaje) a konče třeba přibouchnutím dveří těsně před nosem, když dnes mě soused ( naprostý buran, co neumí ani pozdravit a jeho synáček taky ani bú) jednoznačně viděl (cca 1m za ním) s plnýma rukama nákupu a ani ho nenapadlo podržet dveře či je alespoň nechat otevřené , prostě mi je přibouchnul ne před nosem , ale doslova na nos. Já už se fakt neudržela a po chodbě řvala, co jsou tady za hulváty - aspoň jsem si ulevila. A to jsou případy jenom z dnešního odpoledne. Neměly by být tyhle malé pomoci a ohleduplnost samozřejmé? My jsme naopak paf z toho , když se někdo slušně chová.