Re: "Moudřejší ustoupí" - na to se už nehraje? :o)

Monty, tohle je přesný

"když mi zavolá kamarádka, jestli mám čas, řeknu buď mám nebo nemám.
Nemám pocit, že by měla být uražená proto, že ho nemám. Já také nejsem uražená, když ho nemá ona, protože nikdo není na světě proto, aby mi dělal tajtrdlíka a vice versa.
Když kamarádka něco potřebuje, tak jí buď vyhovím nebo nevyhovím. A naopak. Je mi jedno, proč nevyhověla, i to, že se jí prostě nechtělo je dostatečný důvod. "

Přesně vo tomhle to totiž je.

Myslím, že v prvopočátku stojí pocit vlastní méněcennosti. Z toho plyne obava, aby se na mě ten druhý nenaštval. A pak už dotyčná (protože tohle častěji mívají ženské) uvažuje stylem: ve všem kamarádce vyhovím, aby se na mě náhodou nezlobila. Vyhovím i v tom, co se mi vůbec nehodí. A pak jsem na kamarádku naštvaná, protože jsem si "kvůli ní" musela dávat nohu za krk a ona, potvora, to třeba ani neocení.

Chyba tohohle uvažování spočívá ve zbytečné obavě z toho, že se na mě druhý naštve, když mu nevyhovím, případně když jen ŘEKNU, že se mi to nehodí.

Normální člověk se ale přece kvůli něčemu takovému nenaštve. A pak opravdu existují manipulátoři, kteří se naštvou cíleně, aby bylo po jejich, ale s takovými nemá cenu se zahazovat.