Re: Podpora kojení v nemocnici

Já rodila prního chlapčeka v Liberci 2007, trošku předčasně (35+3), byl slabý a sát se mu nechtělo, takže rada personálu byla, že kojit nesmím, že ho to vysiluje. Nikdo mi nic nevysvětlil, že u nedonošených miminek (i když lehce) je to s kojením jinak, než u donošených. Takže jsem nechápala, proč - přitom by asi stačilo, kdyby přišla nějaká sestra a v klidu mi vysvětlila, že později kojit začnu a poradila mi jak odstříkávat atd atd. Místo toho mi ho jen vozili nakrmeného a prý ať si zkusím přiložit, jenže jak všechny jistě víte, nakrmené dítě si prso nevezme, obvzlášť pokud je slabé a i na jídlo se musí budit. Odstříkávat jsem měla zkusit rukou až samotnou mě muselo napadnout, že se mám zkusit zeptat, jestli by mi nepůjčili odsříkávačků, když už jsem od toho věčného ručního žmoulání, měla prsa samou modřinu. Odstříkané mlíčko jsem pak nosila sestrám a ony mu ho dávaly. Jen jedenkrát jsem slyšela pochavlu, že 20ml (cedila jsem to třičtvrtě hodiny), je už hodně mlíčka a že jsem šikovná. Ostatní sestry mě braly jako histerku, která chce za každou cenu kojit a je fakt, že jsem si dost pobrečela, hormony dělají své, ale nestěžovala jsem si, nenadávala ani nic podobného, jen jsem hledala pomoc. Až asi 5tý den přišla úplně nová sestra a ta mi poradila vhodnou polohu pro toho mého prďolku, který měl tou dobou už jen 2,30 a najednou to šlo. P