Re: ¨Manžel závislý na tchánovy

Analpo,děkuju!konečně někdo,kdo pochopil,jaké to je.vystihla jsi to dokonale..už jsem si začínala myslet,že snad nejsem normální,opravdu..víš manžela miluji,snad i proto vše snáším i když to pro mě neni jednoduché ani příjemné.vlastní život si opravdově žijeme jen,když tady nejsou a to je dost málo..na ty dny se vždy těšim,jak na vánoce.protože,když pak těch 8 lidí přijede,jsme vystrnaděný do zatím jednoho pokoje,který na nás zbyl.musím uvolnit kuchyni,protože vlastně jediný,kdo v ní může hospodařit je jejich babi,nesmím tam nic měnit,ani když tu neni..nemám možnost cokoli dělat,vše je podle nich..pokaždé mám pocit,že asi vylítnu z kůže..nikoho tady ale moje pocity nezajímají,nekdy mě napadne,že ani mého manžela a to mě mrzí nejvíc..a ještě ty komentáře typu "to už zase pereš" nebo "á,pradlenka žehlila"atd.nebo když mi třeba přijde doporučený dopis,nemám možnost si ho ani převzít bez babi asistence..já vim,jsou to maličkosti i když je toho víc,ale prudí mě to a o to víc,že já bych si něco takového k nikomu nedovolila,notabene ještě když se na takové "návštěvy"zvou sami..zkoušela jsem všechno,co mě napadlo.promluvit s manželem,navrhovat různé kompromisy..dokonce jsem se ho snažila přemluvit,že prodám byt a pořídíme si něco,klidně polorospadlej barák na úpravu,ale opravdově náš..ale vše bezvýsledně..pravda je,že už to nezvládam,roste ve mě averze,uzavíram se do sebe,už nemam ani sílu,ani chutˇse tu s někym bavit.žiju jen "od návštěvy k návštěvě".