Re: Dát ještě šanci vztahu?

Letroxo, první, co mě napadlo, bylo, že tvůj manžel je kolega toho mýho a "půjčili" si jednu a tu samou děvenku.

Každopádně rada navštívit odborníka je dobrá. Klidně jdi k psychologovi i sama. Na začátek je, myslím, dokonce lepší, abyste šli každý sám - případně, pokud on nebude chtít, klidně jen ty. I to má svůj smysl.
Společná mediace má obvykle opodstatnění ve chvíli, kdy odborník již konzultoval situaci s každým zvlášť. I když samozřejmě nelze tvrdit, že to za jiných okolností nemůže zafungovat.

Jinak jeho "blekotání" (promiň mi ten výraz, ale přijde mi to výstižné) zkus nebrat úplně vážně. Vím, jak šíleně to zní. Ale zamilovanej chlap není nějakou dobu schopen rozumného uvažování - ta biochemie s organismem setsakra zacvičí. Nejspíš nelže, když říká, že neví, co chce. Ona se v něm totiž asi pere ta zodpovědnost a smysl pro realitu s totálním zatměním a oblouzněním osobou, se kterou nesdílí každodenní problémy, která (nejspíš) umí být děsně roztomilá, "chápavá" a dokonale navodí pocit, že "jen ona mu rozumí".
Jestli cítíš, že to má smysl, dej tomu čas. Není to jednoduchý. Možná máš pocit, že prostě MUSÍŠ něco udělat (cokoliv, ale něco), že pokud si máš zachovat vlastní hrdost a sebeúctu, musíš to nějak řešit.
Ale co se na celou situaci v dané chvíli podívat tak, že ti jde o rodinu, děti, zázemí a jsi ochotná pro tyto atributy problému čelit a leccos ustát? Rozvod jako řešení ti nikam neuteče. Nikdo nechce, abys ztratila schopnost podívat se sama sobě do očí. Ale pokud ti tvoje manželství a rodina stojí za to, dej vašemu vztahu ještě šanci, abys posléze mohla buď říct, že jsi udělala dobře, případě, že jsi udělala maximum, ale prostě to nešlo. Obojí znamená, že z toho vyjdeš s čistým svědomím a vědomím vlastních kvalit.
držím palce!!!