Re: Uspávání kojence

Ahoj Sun, myslím, že ti nikdo nic neporadí a ještě si koleduješ o to, že se na tebe sesypou "nadmatky", protože nejsi ochotná se věnovat svému dítěti ... Taky jsem tu zadávala téma - "panický strach z usínání o samotě". Mám holku už starší než je tvůj syn, ale bylo to stejné jako u vás, celý den se nezastavíš a večer teror málem do půlnoci. Přečetla jsem několik knížek o usínání a celkově psychologii a psychice dětí, ale nemopohlo nám to. Zkoušeli jsme i metodu "vyřvání", která taky nepomohla (stručně řečeno chodit za ní do ložnice třeba po minutě a intervaly prodlužovat - já jsem nachodila několik kilometrů a dítě jsem o půlnoci musela vyndat z postýlky, protože by z řevu snad zkolabovala. Jako jediná schůdná varianta se nám ukázalo to, že vedle ní musím prostě ležet do té doby dokud neusne. Což je někdy čtvrt hodiny, jindy hodina. Jinak to prostě nejde. Sice mě to štve, ale i ta hodina je oproti době, kdy byla dcera stejně stará jako tvůj syn, velký úspěch. Denně vstáváme v 6 hodin, dcera je sice na svůj věk (22M) hodně "vyspělá a napřed", ale odmítá si hrát sama, neustále vyžaduje pozornost a společnost, celý den ji mám za zadkem, nádobí a podobné práce dělám za jejího hysterickáho řevu, kdy se mě snaží odtáhnout k puzzle nebo knížce a večer ještě to uspávání ... Po obědě spí max. hodinu (opět musím uspávat) a večer usíná většinou v 21.00. Je prakticky neunavitelná, když bych ji nechala, je schopná jít spát až v 23 hodin a ráno je zase jako rybka ... No tak jsem si postěžovala, ale radu nemám. Bylo mi řečeno, že prý z toho vyroste a do puberty ji uspávat nebudu .. Tak v to tajně doufám )