Re: Lhaní ve vztahu

Ono šlo o víc věcí. Když jsme se seznamovali, tvrdil, že nekouří, přitom kouřil. Chtěl vypadat lepší, styděl se prý za to. Pak sám od sebe tvrdil, že měl přede mnou dvě partnerky, jaksi jednu vynechal, a já se o tom díky jeho přejícím kamarádům celkem nevhodně dozvěděla. Myslím, že ve třiceti ani tři partnerky nejsou zas tak tolik, nechápu, proč si vymýšlel. Prý se za to styděl. Pak zase kouření, přestával kouřit, prý abych nedělala scény. Tak jsem mu vysvětlila, že je mi milejší partner, který upřímně přizná slabost, ještě bych ho litovala a snažila se ho povzbudit, ale on ne, do očí tvrdí, že nekouří a táhne z něj tabák. Ale vyříkali jsme si to a on otevřeně klidně řekl, měl jsem jednu, já na to fajn, i tak se snažíš a on na to, ale nekupuju si, jen občas nabídnutou. Já na to, fajn, i tak je to pokrok. A pak se dozvím, že si celé měsíce kupoval. Proboha, vždyť jsme si snad řekli, že v každém případě chci, aby mi nelhal. Měla bych ho ráda, i kdyby kouřil, pokud mně ani dětem nebude podkuřovat. Ale jak ho mám mít ráda, když ani nemůžu věřit tomu, když mi říká, že mě má rád...Když mě nutí pochybovat o všem, co řekne, zda je to skutečně pravda nebo zas nějaká lež...