Re: Mám depku z manžela a pomalu z celého světa

tak občas si říkám jestli nejsem někdy až dost sobecká, ale když tohle čtu tak mě to rychle ujstí že ne-e
Ale je fakt že zatím si nemůžu moc stětžovat, funguje nám to jaksi oboustranně.
Jako když se s mužem oba domluvíme (ne že on mi oznámí), že někam jede bez nás (služebka, sraz s klukama apod), HNED si naplánuju něco kam vyrazím já a připojím to k dohodě Není to z trucu ani z toho že musíme mít úplně přesně vše na půl, ale prostě pak by se zapomělo, nehodilo, nepočítalo s tím..... takhle je to mnohem přehlednější.
Pokud jde v pátek na pivko a v sobotu po deváté ještě nevstává, sladkým hlasem za ním pošlu dětičky aby si tatínka vzbudily, že jim slíbil výlet . Naplánuju ho obvykle sama teda - jsem jaksi víc plánovací a víc mi o to jde se někam dostat, někdy dojde ke změně plánu - občas jsem ráda, občas to odmítnu se slovy "tak proč se mě ptáš kam pojedeme když víš kam chci jet a ty tam jet nechceš"... Někdy se ptám na co mají chuť a vyvářím, jindy řeknu že mě nenapadá nic co bych mohla uvařit, tak manžel buď uvaří polívku z pytlíku (taky dobrá když ji dostanu až pod nos), nebo zajdem do hospůdky (příp. pro to skočí a přinese domů), nebo zavolá mamince a "objedná" nás na oběd .... Občas je to i jeho vlastní iniciativa, což je velmi příjemné. Ale na ty výlety jsem spíš organizačně já.Je fakt že za tu dobu co spolu jsme už to máme celkem sehrané - on ví že já naplánuji, vyzjistím, seženu info, sbalím, a pak to bude na něm zaimprovizovat pokud něco z toho nevyjde (zpoždění spojů, neotevřený hrad, dětičky se šňapou nebo nechtějí ťapat atd).