Re: Uřvané dítě v penzionu

Patříme bohužel k těm rodinám které znepříjemnují pobyt ostatním. Asi by jsme neměli nikam jezdit a po letošní dovolené jsem se zařekla, že nepojedeme. Kluci už by mohli být věkem vcelku schopní jezdit, ale protože starší je ADHD a ještě nervově labilní, kvůli každé blbině začne brečet takovým ječákem, že není k utišení ... Letos jsme to zase zkusili někam jet mezi lidi, doufala jsem, že to bude lepší než loni, ale je to pořád stejné, ne-li horší! A k tomu nespočet sporů s mladším bráchou, s kterým si jdou po krku.
Takže nám teď skoro probrečel pobyt v Itálii - byli jsem v aparmánech, v domě bylo hodně bytů a kluci nám brečeli a křičeli do 22,30h. Nic nepomáhalo. Neumíte si představit moje pocity, když jsem občas potkala nějaké sousedy, mě to tak vadilo, jim určitě taky, ale mě ještě víc, tak trapná a bezmocná jsem se dlouho necítila. Paní vedle nás (češka) si nestěžovala, jen říkala, že je u nás večer veselo, pak jiný den říkala, že bylo vcelku klidno. A to měla sama děti - jednu holčičku starší (10) a mimi a byl u nich klid.
A co dělali v restauracích - lítali kolem stolů jak splašení, ale dětské židličky ani hrací koutky v restauracích tam kde jsme byli nikde nebyli. A jíst něco musíme. Ale italové v restauracích si nestěžovali, asi by jsme stejně nerozumněli, jen soucitně koukali.

A nejhorší je, že bydlíme v paneláku a nemáme ani chalupu, takže jediná možnost jak vypadnout z bytu je jet někam na dovolenou. Za měsíc nás čekají lázně a já se duševně připravuju jak to zvládnu a že moji kluci budou zase rušit dlouho do noci všechny ostatní. Kdyby nebyl syn neustále nemocný, tak tam radši nejedu.