Re: Máte někdo všechny děti císařem a jak se s tím vyrovnáváte?

Hilly,
taky jsem rodila císařem - plánovaně, protože malej byl koncem pánevním a já prvorodička. Měla jsem aboslutně bezproblémové celé těhotenství, tak jsem si ani nedokázala představit, že bych neměla porodit normálně. Čím pokočilejší bylo těhotenství, tím víc jsem malého prosila aby se otočil, cvičila jsem, ale nic nepomohlo. Ve 38.týdnu mi doktor naplánoval sekci na další týden. A to už jsem se naopak začala modlit aby se porod sám nerozjel a nenastaly s porodem koncem pánevním komplikace, což se naštěstí nestalo. Opravdu jsem na císaře nechtěla, měla jsem strach abych vůbec začala kojit a taky mě napadlo, abych k malému pocítila lásku. Zní to divně, ale říkala jsem si,že když nepoznám kontrakce, postup malého por.cestami a to finální narození, kdy se vlastně spouští ( a vůbec během celého normálního porodu ) všechny důležité hormony, že vlastně by se mohlo stát, že budu malého odmítat. A toho jsem se opravdu bála. Naštěstí jsem se obávala zbytečně - laktace mi nastoupila cca 4.den po operaci a malého nadevše miluji. Je krásný a zdravý a to je pro mě ze všeho nejdůležitější. Sice jsem nepoznala odtok plodové vody, bolesti a vše co ke standartnímu porodu patří, ale já i syn jsme v pořádku, a to je pro mě ze všeho nejdůležitější.