Re: Péče o ženu po UPT ve vyšším stupni?

A já jsem si naivně myslela, že je dneska situace lepší. Mám to za sebou 6let zpátky (24.tt). Podpora pouze v manželovi, nebyla jsem schopná ničeho, aspoň mi vydupal nadstandard, jinak by mě dali na pokoj s maminama, co bojovali o udržení, já jsem však věděla, že dítě má vadu neslučitelnou se životem, takže je konec. Můj tehdejší dr. mi řekl, že se to stává, žádná omluvu (neposlal na tehdy už běžná vyšetření, žádný utz ve 20tt), v porodnici jsem jim spíš překážela, neb mi porod vyvolávali 4dny, asi jsem jim blokovala ten nadstandard. Dr. se na mě střídali jak na běžícím pásu, PA mě už na sále nadávala, že pořád bulím, přitom jsem vedle několikrát slyšela dětský pláč, takže jsem důvod asi měla. Tehdy mi nikdo ani náhodou nenaznačil, že bych mohla vyhledat pomoc, asi bych to udělala. Mě pomohlo to, že právě byla ta možnost "náhrady", pomohlo se mi vymluvit a ve finále asi po 3 letech kinezioložka.
Je to určitě individuální, nevím, asi bych to v té nemocnici moc nebrala, ale s odstupem pár týdnů by mi určitě nějaká opravdu smyslplná pomoc od někoho, KDO VÍ" přišla vhod.
Nicméně siá myslím, že je dost děsné, že zatím takováhle pomoc není dostupná a žena si musí pomoct sama.