Re: Do školky nechce, nemusela by, ale je jí 5

Hmmm, to je sice hezky, ale treba na me to zanechalo nasledky a to jsem sla opravdu az v peti letech. Ten teror (uvnitr mne, ve skolce se az tak moc hruz neodehravalo) pamatuju dodnes. Ano, nakonec jsem tam chodila, bez place rano, ale ne rada, jen zlomena. Svemu diteti bych toto neudelala, povinnosti doma ma, ale prestoze sel do skoly ve ctyrech a pul a povinne, dala jsem skole jasne najevo, ze pokud se mu tam nebude libit a ja to z nej ucitim, vezmu ho odtud a je mi u zadni casti tela, ze je to povinne, proste si tu povinnost zrusim, dite vyjmu a necham doma, pripadne odvezu ze zeme, kdyby mi hrozil nejaky postih. Ne kazde dite je v tomhle rannem veku na takove povinnosti zrale, ja nebyla.

Mimochodem, introvvert jsem stale, to predelat nejde. Ale zaroven tohle ve me vybudovalo neuveritelne rebelstvi a odpor a neuznavani jakkekoliv autority. Povinnosti vuci lidem mimo svou rodinu neuznavam. Takze jiste, i to je cesta, trnita a tezka.