Divoké děti - odrážedla a jiné sebevražedné pomůcky

ahoj všem maminkám divočáků,

minule jsme se tady pěkně pobavily nad našimi aktivními ratolestmi, takže zakládám znovu téma pro nechci říkat hyperaktivní děti, ale pro všechny, kteří si ani na vteřinu nesednou.

Můj synek se s dalším měsícem velice uklidnil. Už se nevrhá po hlavě ze schodů, nejí mejdlo, když vyleze na stůl je to proto aby tam něco sežral a nemá potom v úmyslu skočit hlavou dolů. Přestal běhat po bytě a narážet hlavou do nábytku, přestal celý den zuřivě lomcovat skříněmi. Prostě se vyklidnil. Občas ho přistihnu jak sedí na posteli a čte si- no to se musím štípnout jestli se mi to nezdá. S dcerou normálně hrajou lego, on si zapojuje traktory, ona mu tam dává kostičky a on se ani nesnaží žádný kostičky sežrat

No ale na další úrovni jsme se dostali na odrážedlo. Dneska jsem si zrovna říkala, mám já tohle zapotřebí ? Jedu si takhle po chodníku, kluk celkem poslechne a na kraji chodníku vždy zastaví a čeká. Jinak ale samozřejmě během jízdy vystupuje seskokem plavmo, vrhá se po vajglech, skáče do louží, hází záda (má helmu naštěstí) a jezdí na opačnou stranu. Náhle se holčičce se zánětem močáku zachce čůrat, takže fofr. Prosím ho ať zastaví, to je samozřejmě utopie. Běžím tedy za ním, vytrhávám mu motorku a snažím se ho řičícího, kousajícího a mlátícího narvat do kočárku. Mezitím si dcera vzorně vysvlékla kalhoty a vyčůrala se doprostřed chodníku, protože už to nemohla vydržet. Kluk v kočárku třískal hlavou- naštěstí měl helmu. Po vypuštění z kočáru se obě děti přilepily na kandelábr a jaly se z něj olupovat staré žvejky. Zrovna ve chvíli, kdy jsem na ně dost nevybíravě ječela jsem potkala svojí klientku se kterou pracuju, kterak se načančaná šine kolem a má tři naprosto vzorné a poslušné děti držící se za ruce.

Sorry za elaborát, popište mi jak zápasíte s pohybovadly- a jste vůbec schopné vzít obě děti naráz na kolo ? Já jo, ale pak jsem na výměnu součástek.