Re: Rozvedená máma s puberťáky

Sašo,

já ti k tomu řeknu něco trochu jiného.
Normálně bych si s klukama sedla a řekla jim, že ať je to jak chce, jednou za měsíc (kompromis mezi "co dva týdny" a "skoro nikdy") k tátovi prostě pojedou. Že ty si občas potřebuješ odpočinout a být chvíli sama, že oni tátu potřebují, i když jim to třeba nepřipadá důležité.
Totéž bych zhruba řekla bývalému.

Pokud tam nedochází k podobným situacím jako u Akimky, tak bych prostě zatlačila. Kdyby šlo o odpor k tátovi, o nějaký konflikt mezi nimi, muselo by se řešit jádro. Pokud je ale v jádru to, že se jim nechce a raději by byli s kamarády - inu, člověk nemůže vždycky dělat to, co chce nejvíc.

Znám řadu rodin, kde děti 12-16 let třeba jezdí s rodiči o víkendu na chalupu, ač by byly raději doma - neřeší se to a děti jezdí.

Já vím, že je to těžké, ale IMHO jim setkávání s tátou a třeba s tou mladší holčičkou prospěje. A důležité je neztratit s otcem kontakt úplně, i když se třeba přirozeně zmenší. Když tomu ale nedáš nějaký rámec, budou se návštěvy vytrácet a nepovede to k dobrému.