Krize po narození dítěte

Ahoj holky, mám na vás dotaz, zda se vám někdy stalo něco takového a jak to dopadlo? Před rokem a něco se nám narodilo naše vysněné dítě, syn. Z počátku bylo vše ok, až na mou poporodní depku, nebo se mi to tak alespoň zdálo, ale možná se to jen plížilo mezi nás. Napřed jsem po porodu neměla chuť na sex já, když se to po půl roce urovnalo, najednou jakoby ztratul chuť můj muž. Přibilo hádek, měla jsem pocit, že si mě nedostatečně všímá, rýpala jsem, řešila, asi prudila kvůli zbytočnostem jako jsou neuklizené hrnečky. Teď jsme se o tom konečně začali s manželem bavit. Řekl, že neví čím to je, že potřebuje čas, aby si to srovnal v hlave, že je asi teď více otec než manžel, že si to uvědomuje. Moc ho miluji, nechci ho ztratit, je moc hodný. Vím, že čím více budu tlačit, bude to horší, na druhou stranu to moc bolí. Bojím se, aby na konci všeho promýšlení si a srovnávání si v hlavě nebylo to, že nás opustí, šílená myšlenka, alespoň pro mě. Švagrová říkala, že si prošla něčím podobným po narození jejich dvojčat, že je to pro chlapi nová situace, že mi ženy máme pocit, že si nás méně všímají, tlačíme a tím to zhoršujeme. Že je to pro muže nová role se kterou se také musí porovnat. Prožila jste prosím po narození dítěte některá něco podobného? Dík Káťa