Re: Krize po narození dítěte

tak si musíš upřímně odpovědět, s čím jsi vlastně nespokojená?

Vyžaduje to hodně upřímnosti sama k sobě.
Jasně - obecně "bys měla být spokojená", když podnikáš s "dítkama a kámoškama" různé akce. Ale baví tě to fakt vnitřně? Není to jen ubíjení času a to, že jsi ráda za společnost a promluvení?

To, co bychom měli cítit a co skutečně cítime, jsou dvě různé věci, někdy si i bojíme některé věci přiznat.

Asi víš nejlíp sama, co ti teda nesedí ve vašem vztahu? Jako typovala bych to, že se ztratila milenecká láska, že si přijdeš tak trochu jako věc. Jenže právě všechno souvisí se vším - když budeš mít čas partnera oprašovat a on tebe /jenže to s dětmi moc nejde/, tak budou ze vztahu i jiné pocity. Když je věčně dítě za zadkem, špatně se hledá prostor i na nerušený pokec, natož na nějakou nadstavbu. Musí se to hodně plánovat a někomu zase to násilný plánování času, intimit nesedí natolik, že se už radši ani nesnaží.