Re: Poprvé sama s dětmi za volantem

já si pro změnu dělala řidičák,když synovi byl rok a půl. řekla jsem si,že než bude druhý dítě,musím ho mít. a to jsem měla vždy panickou hrůzu z řízení..no,manžel mi dal k Vánocům peníze na autoškolu a měla jsem po srandě a musela tam.

snažila jsem se pak jezdit alespoň jednou,dvakrát týdně pořád. nic moc,ale alespoň něco. pak to do mě napálil před kruhákem dědek,co mě prý neviděl..no byla jsem z toho hotová. naštěstí se nic moc nestalo,ale stejně!! a pak za to sednout znovu..ale jak říkám,jezdila jsem málo.
pak nastala situace-životní,která mě nutila jezdit častěji do nemocnice za dcerou,takže jsem se vyjezdila. pak jsem se ale zase autu vyhýbala,stačilo mi to.prostě jednou za týden nákup a hotovo.
no,dodnes mám z řízení respekt a trochu žaludeční neurozu,než sednu za volant,pak to ze mě spadne. ale zvláštní je,že raději jedu s oběma dětmi-tedy když je tam syn-možná proto,že jsem s ním absolvovala ty začátky,nevím. tak nějak jsem s ním klidnější. s dcerkou naopak na nervy,protože ona je tak trochu poděs a nervuje mě.
no uvidím,zda někdy zažiju jít si v klídku do auta bez nějakého menšího stresu...