Re: Nutit děti do úklidu, nebo ne?

Moje zkušenost je taková, že děti samotné baví hrát si v uklizeném pokojíčku, poslouchat tam hudbu...
Coby dítě jsem měla spoustu povinností, snad od chvíle, co si pamatuju, že jsem nějak začala vnímat. V neděli ráno než se zapnulo Studio kamarád, tak jsme se ségrou musely mít vyluxování a utřený prach v obýváku. Často jsme u pohádek ještě škrabaly brambory a čistily mamce zeleninu na polévku... Se ségrou jsme měly rozpis, kdy která myje nádobí, kdy která utírá... Brblaly jsme si často po vousy, ale žádnou újmu nám to nezpůsobilo Časem jsme dospěly se ségrou k tomu, že jsme si čas od času každá udělala kompletní debordelizaci svého pokojíčku - bez podnětu od maminky, a to vám povím, že se našlo věcí!
U mých dcer taky trvám na tom, aby si uklidily věci do boxů příp. aby starší pomohla mladší..., aby posbíraly ostřižky okolo stolů; starší, aby si poskládala naházené oblečení okolo postele, aby obě sesbíraly hračky po bytě a odnesly je do pokoje... Před vysáváním musí holky odklidit věci z koberců, jinak drobotinu(většinou nedrahé kousky - spíš s kinder vajíček, ale o to víc u holek ceněné...) s klidem vysaju a vyhodím. Párkrát jsem svého slibu dostála a slovo "vysaju" funguje coby kouzelné
Nicméně občas starší zkouší a zkouší pravidelně -vesměs, jak si s manželem začneme medit, že je poslušná..., že nebude uklízet, nebude pomáhat... jdu cestou motivace - momentálně docela funguje, že nebudou peníze na mňaminky do školy, nebo že k nám nepůjde na víkend spát její kamarádka ani ona k nim... Myslím, že větší újmu než naše důslednost by utrpěla při naší nedůslednosti