Re: Jak se díváte na muslimský svět a jaké o něm máte představy?

Před nějakou dobou jsem šla laktačně radit do jedné rodiny, kde paní je Češka a pán pochází ze Saúdské Arábie. Praktikující muslimové jsou oba a k víře vedou i svá dvojčátka. Popravdě řečeno jsem z toho nejdřív měla trochu obavy, vůbec jsem nevěděla do čeho lezu. Ale ukázaly se jako liché.
Byli oba nesmírně pohostinní (ihned u vstupu jsem obdržela nějaký speciální nápoj ze zázvoru a kardamomu, prý na povzbuzení), dále zeleninový talířek s třemi druhy omáček, čaj, zákusek, přičemž se oba neustále dotazovali, zda mi chutná a zda je vše v pořádku, až mi to bylo hloupé. Bylo jasné, že dodržují tradiční dělení rolí - žena se stará o domov, muž o vše, co je "venku" a o děti pečují společně (což mě hodně překvapilo, myslela jsem, že to je v arabském pojetí ženská záležitost). "Venkovní" péče tatínka se projevila třeba tak, že zkonstatoval, že došly plíny a šel je zakoupit (aniž by mu žena řekla). Oběma to evidentně maximálně vyhovovalo. Oproti české rodině, kdy každý kafrá do všeho a nikdo není za nic odpovědný (jako například u nás ) mi to přišlo jako dost praktické uspořádání. Bylo hodně znát takovo zvláštní formální úctu mezi manželi ve smyslu - ty děláš toto a toto,já ti v tom plně věřím a naprosto nebudu zkoumat, zda to děláš dobře. A vážím si tě za to, co pro rodinu děláš.
Tatínek se velmi zajímal o kojení, s kterým jsem přišla pomoci, měl spoustu dotazů i kolem porodu a péče o děti, zajímaly ho masáže, plavání s miminky, nemoci, očkování, prostě všechno. S holčičkami to skvěle uměl a musím říct, že tak opečované děti jsem jen tak neviděla - měly spoustu láskyplné pozornosti z obou stran. Rodina na mě působila nesmírně harmonicky a hodně soudržně. Sice mezi nimi proběhla vzrušená debata na téma "kde je v kojení chyba", ale bylo jasné, že muž, ačkoli má hlavní slovo, v této záležitosti ho nechává ženě.
Nejspíš šlo osvíceného muslima, který odešel ze své země proto, že se cítil svázaný přísnými pravidly.
Když jsem nad tím přemýšlela, našla jsem spoustu pozitiv, ze kterých bychom si doma mohli vzít příklad. Samozřejmě na to nedošlo , a je to dobře, každý ať si žije po svém.