Re: Nechci být hodná holka

já jsem vždycky "musela" být hodná holka,nejstarší,3 bratři. Doma jsem byla dost za služku.Rodiče měli manželství na rozpad snad už od svatby a já jsem "dřela",abych nezavdala příčinu být špatná,aby se na mě nezlobili. Jakmile se zvýšil hlas,tak jsem byla v pr.eli a už mi to jaksi zůstalo.Zážitky z dětství,dospívání by byly na román. Jsem velký introvert,vůči ostatním se neumím moc prosadit,mám totálně nesplachovací povahu. Hodně si věci beru. Všichni tak nějak vědí "jak na mě", aby mě dostali,kam oni potřebují a pokud ne, tak abych se cítila hooodně špatně.Ale ani ne tak manžel, ale širší rodina. Nechci to moc specifikovat. Už jsem se naučila si dupnout a to pak všichni hoodně čumí,kde se to ve mě vzalo a že nejsem jsem taková a maková a co si to dovoluju...S blížící se 30 a pomalu odrůstajícími dětmi doufám,že na sobě ještě zapracuju víc, protože už mě to občas ubíjí.