už mě to na rodičovské dovolené pěkně drtí. Syn (nyní 11 m) je od narození uřvanec, závislák na mě, špatně spí- natož usnout, to je jeden velký boj. Na to už nemám nervy. Mlátí hlavou do polštáře, nebo se překuluje, kope a řve i hodinu. A to přes den nespí skoro
i v noci pobrekává, vrtí se.. vaření je další psycho. To řve v židličce, nebo mi visí na noze, stahuje tepláky a ječí. Vlastně jeho celodení náplní je ječet. At ho chci zabavit čímkoliv - hrnce, vařechy nebo slámky, zajmá ho to asi 2 minuty. Hračky ho nezajmají skoro nikdy. jen se na ně práší a to jich moc nemá, že by nevěděl co by. Jediné co občas akceptuje je jeho ségra, která ho zajmá jen taky občas. spíš u ni řve. Mrzí mě, že na dceru nemám skoro čas. Měla jsem se sourozencem asi počkat. Zrovna je ve věku, kdy je to s ní fajn , dá se pokecat i pěkně pohrát, nebo jít na výlet. Ale vždycky, když mám tu chvilku a chci si ji pomazlit, věnovat se ji, příjde malý terorista a ječí. Občas už jsem asi i hnusná
mám ho moc ráda, je to mé dítě že, ale něky si říkám, jestli to náš vztah nemůže nějak poškodit. Dcera nebyla extra hodná, taky špatně přes den spala, ale v noci jak měla asi 9 měsíců spala krásně. Byla pohybově trošku nemehlo, tak proto to bylo klidnější. I ted ji cviky moc nejdou

Den českých řemeselLitoměřice
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.