Re: Hranice chudoby

Fede ono totiž v Praze je opravdu trochu jiný život, jiné platy a hlavně jiné možnosti.
Nedávno jsem zjistila že moji kolegové, o kterých jsem si myslela, že jsou fakt slušní lidi, kteří práci dělají hlavně proto, že je baví, a dřou na klinice od rána do večera. tak tito dělají souběhy praxí a ten souběh je o tom, že mají smlouvu se dvěma malýma pojištovnama a zbytek jim lidi platí na dřevo.
Jsou to lidi, kteří mají stejný zkušenosti jako já a troufám si říct, že nejsou lepší doktoři než já. To je tady v brně nepředstavitelný, že by se někdo uživil platbami na dřevo. Prostě v praze je o mnoho víc lidí, kteří na něco takového mají.
a když jsem se na ně obrátila, zda by nevyšetřili jednu američanku, která v praze žije a je pojištěná u vzp a nemluví česky, tak se na ni všichni vykašlali jen proto, že s cizinci je moc prýáce a pokud nezaplatí na dřevo, tak na to kašlou.
Takhle by se tady podle mě zahcoval jen málokdo.

Když jsem neměla děti, tak jsem měla samozřejmě spoustu vedlejších příjmů např.přednášky, klinické studie, kongresy v zahraničí s dietami a samozřejmě služby. Služby byly tehdy blbě palcené, al ekdyž jich bylo 7 zaměsíc, tak to bylo hodně peněz-život na prd, ale peníze byly. Tohle všechno ted samozřejmě není, protože jsem 6 let mimo, sice do práce částečně chodím, ale tu výhodnou práci navíc samozřejmě slíznou jiní, protože jsou u lizu, ktežto já ne.