Re: Míváte někdy radost z cizího neštěstí?

Když se něco blbýho stane někomu, koho nemusím, tak je mi to jedno. Když někoho nemusím, tak ho vůbec neřeším a nevyvolává ve mně žádný emoce.
Ale baví mě, když se stane něco, co fakt v danou situaci sedne. Například sme byly s kamarádkou v baru, sedíme, kecáme, a vedle seděl takovej týpek, jednoznačně macho, kolem sebe měl tři mařky. Dlouhý vlasy, furt s nima házel, a měl na nás slizský kecy. Byl neodbytnej a trapnej. A teď, jak machroval, tak nadhodil někam dopředu svoje úžasný vlasy, jenomže před ním byl větrák, ten větrák ty vlasy namotal a zasekl se. A teď nastal šrumec. borec v totální panice, najednou přestal být geroj. Hlavu u větráku a čuměl jak sůva z nudlí. Klub fanynek se snažil tahat namotaný vlasy z větráku. No a my sme se káceli ze židlí, myslela sem že umřu na záchvat smíchu. Přidržovaly sme se židliček, aby ten smích s náma nesekl, a přes slzy smíchu sme na sebe vůbec neviděly. Takže jo, to sem se škodoradostně pobavila.