Re: Míváte někdy radost z cizího neštěstí?

Z cizího neštěstí se neraduji, nechápu taky proč. Ale po pravdě mě vždycky potěší být svědkem některého z drobných karambolů všedního dne s dětmi - mluvím tím o batolatech ležících a vztekajících se na chodníku, o otrávených pubertálních obličejích školáků apod. Vždycky mě vzpruží na duchu, když vidím, že na tom ostatní jsou podobně jako já. Ale není to tak, že bych to daným rodičům přála, soucítím s nimi, jen mne toto cizí "neštěstí" naplňuje nadějí, že moje děti třeba nejsou tak nevychované jak si myslím, že jsou to normální dětské projevy.