Re: Jde spát bez snů?

Pro dlouhodobé kvalitní spaní nejsou medikamenty (hypnotika) řešením. Tedy určitě ne, pokud se nebudou kombinovat s psychoterapií. Netuším, jak dlouho ten problém trvá, ale pro duši je snění jediným východiskem, jak se s potlačenými pocity dá vypořádat. Mě noční můry taky pár let trápily, vlivem dalších životních a bohudíky pozitivních zkušeností ale naštěstí utichly. Sem tam se ale pořád objeví, i když se jejich obsah jakoby vyvinul. Nejvíc mi pomohlo si najít chvilku, kdy se obsahu snu věnuješ, ale vyhradíš si na to třeba jen 10 minut, aby tě to pak nerušilo, kdy se ti to nehodí. Zkusila jsem přemýšlet, co mě na snu děsí nejvíc, co bych mohla zkusit příště ve spaní ovlivnit (to se dá naučit), co pro mě ten sen znamená, možná by pomohlo i nějaké arteterapeutické ztvárnění jako odreagování od špatných pocitů. Jsou to takové svépomocné rady, terapeut by byl jistější, ale podle počtu dětí asi nemáš čas klábosit na sezeních. Se strachem je dobré pracovat, aby člověka nedusil.