Re: Jde spát bez snů?

Mishacku, jestli Tvý sny mají nějakej obsah, případně pokud se vyvíjí, mám podobnou zkušenost jako ginstonikem - dá se naučit, aby sis ve snu uvědomila, že jsi ve snu. Nebo možná ne přímo uvědomila, že jsi ve snu, ale nějak vývoj snu ovlivnila. Mně se sny zčásti opakovaly, jen se děj vždy vyvinul o krok dopředu, takže jsem zhruba tušila, o čem to bude příště. Vybrala jsem si nějakej moment, o kterym v bdělym stavu vim, že se mi neděje a na ten jsem se zaměřila, jako že to je signál - že podle něj poznám, že sním. A měla jsem předem plán, jak na tu situaci zareaguju v tom snu - přímo ve snu bych nic nevymyslela, ale když jsem byla takhle připravená předem, tak se mi to časem dařilo realizovat.

Zjistila jsem to na takový banalitě, už když jsem byla malá - docela dlouho jsem se počůrávala a bylo to součástí snu - zdálo se mi, že jdu čůrat třeba někam na trávu, a jen co jsem začla čůrat, probrala jsem se mokrá v posteli... tak jsem si řekla, že budu chodit čůrat jedině na záchod a když jsem se v tom snu začla porozhlížet po záchodě a musela k němu dojít, tak jsem se probudila. Pak jsem si na to vzpomněla, když jsem byla dospělá a zdály se mi noční můry o neštěstích, co se děly našim dětem a vždycky po noční můře jsem si řekla, v jakym momentu se v příštim snu zachovám jinak a jak - stačily drobnosti...