Re: Nic mě nebaví, včetně chlapa

Hm, byla jsem na tom hodně podobně s mým bývalým a to ani nepil pivo tak, že by se motal. Rozvedla jsem se s ním po deseti letech (bylo mi 29 a jemu o 12 let víc), potkala jsem mého nynějšího manžele a to mi otevřelo oči. Život je moc krátký na to, aby ho člověk proživořil v takovýmhle manželství. Jenom jsem s ním neměla děti, ale nemyslím, že bych se kvůli nim obětovala a zůstala. Neříkám, že rozvod je jediný řešení, ale v mém případě to bylo to nejlepší řešení, dodnes si blahopřeju k tomu, že jsem to dokázala, bylo to takový osvobození, že ten den potom, co jsem mu to řekla, že od něj půjdu pryč, jsem se snad vznášela. Pak tedy byl měsíc peklo (tak dlouho mi trvalo, než jsem si našla byt a odstěhovala jsem se) a chvílema jsem se divila, jaká jsem strašná mrcha, ale necouvla jsem a nelituju.