Tohle je těžké téma. Sama mám sklony přitahovat si manipulátory do života, takže tohle téma pravidelně a neustále řeším. Tohle je jen můj výzkum:

1. Manipulativní způsob komunikace (myslím v partnerském vztahu) používají jen "narušené" osobnosti nebo do určité míry všichni? Dají se tedy partneři rozdělit na manipulátory/nemanipulátory nebo je spektrum více-méně spojité?
Manipulativní chování se podle mně učí svým způsobem všichni, patří tam i nějaká taková ta pravidla slušnosti, které jsou v určité společnosti zaběhlé. Hodně třeba manipulaci vyvolává strach, touha být přijat a tak. Někteří lidi (například můj manžel, jak mu vyšlo v psychotestu) mají silnou touhu, aby byli oblíbení a podle toho jednají s okolím, hlavně tím širším. Doma už jsou svobodnější se chovat normálně, teda ne moc dobře. Člověk by si měl svoje chování uvědomovat, vědět, kde a proč se jak chová a podle toho se korigovat a jednat pokud možno přímo.
2. Dá se manipulaci bránit a tím vrátit vztah do rovnováhy?
Manipulaci se bránit asi dá, ale je to dřina a chce to trénink, hlavně jí poznat, to je nejtěžší a pak vědět, jak z toho. A to teda zatím moc neumím, potřebovala bych kouče. Není dobré útočit, říct někomu, že manipuluje, protože se začne bránit a převálcuje tě, ani vyhovět. Chce to nějakou tu zdravou asertivitu, odvahu říkat ne a mít kolem sebe lidi, kteří tě podrží, když to děláš. Od nějakých lidí se ale asi stejně dá jen odstřihnout, protože jsou likvidační.
3. Je vhodné se třeba některé způsoby manipulace naučit a používat je cíleně?
Tomuhle se dost bráním, protože nechci být manipulátor.
4. Není tento termín nadužívaný?
Nevím, myslím, že je dobře, že se o tom konečně začíná mluvit. Protože dlouho to tady nebylo ani známý, že to někdo dělá.