1. Manipulativní způsob komunikace (myslím v partnerském vztahu) používají jen "narušené" osobnosti nebo do určité míry všichni? Dají se tedy partneři rozdělit na manipulátory/nemanipulátory nebo je spektrum více-méně spojité?
Ne, do jiste miry samozrejme manipulace v komunikaci je bezna, dokonce siroce spolecensky tolerovana a funguje jako takovy neprilis reflektovane vzory ve vztazich mezi rodice a deti, zenou a muzem, nebo poskytovatelem sluzeb a zakaznikem. Manipulativne casto jedna clovek ve stresu, ktery neni schopen zvladnout - place a dela absolutne ublizenou obet, svaluje vinu na druhe, lze na svuj prospech, ignoruje pohled a prava druheho, snazi se rozpoutat konflikt ve kterym se nedohledne, kdo za co muze, slovne utoci a vyhrozuje. Velmi caste je takove jednani u deti, kterych rodice biji (jsem zrovna smutna z jednoho kamarada syna). Dle meho obecnejsiho pozorovani, tech par manipulativnich lidi, ktere znam, zazili detstvi v silne autoritarskych rodinach, a ted si to kompensuji tim, ze ted to jsou oni, kdo maji absolutni pravo a pravdu). Popisy psychopatickeho manipulatora jsou snadne sehnatelne, ale muj amatersky odhad na manipulativni lidi je, ze kdysi zazite jednani ve castym stresu stalo se jakymsi psychickym zvykem v dospelosti.
2. Dá se manipulaci bránit a tím vrátit vztah do rovnováhy?
Pokud jde o reakci ve stresu, samozrejme rovnovaha se vrati tim, ze stres nebo stresujici faktory se odstrani, konflikt se vyresi v klidu a konstruktivne, clovek se nauci se stresem pracovat a resit konflikt dustojnejsim zpusobem.
S psychopatickym manipulatorem ten vztah asi ani neni a neni zrovna mozny. Jedini zpusoby si ho zbavit je prestat komunikovat nebo v nekterych prostredich, kde jsou jine dulezitejsi veci nez vztah s timhle clovekem, zustat asertivnim a nedat se (snadno se rika

).
3. Je vhodné se třeba některé způsoby manipulace naučit a používat je cíleně?
Ve vztazich s blizkymi ne, myslim si, ani s ditetem. Neni dobry ani dite manipulovat pochvalou, vyhruzkou, vydiranim nebo polopravdou. Manipulace z jednani neni samozrejme uplne odstranitelne, ale dulezitejsi je se naucit nahradit manipulaci ferovejsim jednanim, vysvetelenim a klidnou argumentaci, kdyz druha strana ve vztahu vzdy ma otevrena vratka a zpusoby pro nesouhlas a odmitnuti (v nekterych zivot chranicich pripadech maleho ditete alespon pro vztek). Dite melo by byt uceno, aby delalo to, ceho smyslu veri, anebo co mu dela radost samotnemu. Chvaleni je samozrejme fajn, je to dulezity zpusob rict, ze mam nekoho rada, ale nemusi to byt motivace ci odmena za to, ze udelalo po mem. V popisu toho, co hrozi ve pripade nezadouciho jednani, nemelo by se propadnout materskemu strachu a prehustovat.
Jsou ovsem temata, ve kterych at clovek rekne cokoliv, bude alespon trochu manipulativni. Tyka se deti (kde muze byt naznaceno, ze jisty zpusob chovani jim ublizuje), zdravi (kdyz rikame, ze neco skodi), vytknuti neceho jistym spolecenskym skupinam. V tomto pripade je dulezite si naucit byt maximalne presnym v popsani, co se vi, do jake miry vi, do jake miry co skodi, zda ma to i vyhody, cemu a komu a kvuli cemu presne kritika je urcena. A umet svuj postoj uargumentovat, nikoliv uhadat, ci z diskuse zdrhnout.
4. Není tento termín nadužívaný?
Naopak, je dobre, ze je to tema. Nejenom ze je to dulezite poznani v lidskych vztazich, ale v dnesni dobe je zase velmi dulezity davat si pozor na manipulace (propagandu) v mediich a politice.