Re: Může z nás být někdy rodina ?

Sun, podle mě může ale bude to stále dřít Když slyším od manžela jeho vzpomínky na dětství opravdu mi to vhání slzy do očí. Můj manžel coby dítě byl od malička specifický - chytrý, nadaný, studijní typ, jakoby vnitřně starší než my všichni vrstevníci okolo, ale zároveň i zručný... Jeho nevlastní otec byl jednoduchý člověk, lenoch a není vůbec zručný. Místo, aby byť nevlastního syna nějakým způsobem chválil... jen se mu posmíval, ztrapňoval ho, přehlížel. Když šli např. na kolotoče svým dětem dal peníze na atrakce a nevlastnímu nedal - až se nad ním slitovala nevlastní babička a taky jemu dala, tak konečně mohl na kolotoč taky... Celé dny raději trávil v sousedství u babičky než doma; odjížděl na brigády do zahraničí hned jak to šlo... Tchýně je s oním mužem dodnes a já se tomu značně divím, jak tohle všechno mohla dopustit Asi to není vůbec jednoduché, takže sice soudím, ale jak vidím okolo, tak podobných rodin je mraky a popravdě asi ani neznám rozvedené a slepené rodiny, kde by nebyly podobné problémy. Asi je to dané tím, že prostě u vlastní krve člověk je schopný víc tolerovat, víc mít rád Držím palečky ať Ti dr. poradí dobře