Re: Přijde mi, že se na mě kamarádka dívá jak na sobeckou matku.

Astraelo, klid v tomhle máš úplnou pravdu

cituji:

Např. školy v přírodě. Jak jsem řekla. Jsou děti, které na ně nejezdí, nejsou na to prachy. A rády by. Když teda jsou doma, tak to přece musí ty děti (aspoň se tak logicky domnívám) tak trochu vyčlenit. Děti přijednou domů, jsou nabity zážitky a ty co byly doma, o čem s s nima mají povídat?
Nebo ten internet. Když teda dvanáctileté dítě nemá doma internet, pak ve škole si děti povídají o tom intenetu, jak se zapojí? A internet stojí peníze, nemalé, pokud vím.


to není tak o materiálnu, ale právě o vyčlenění ze společných zážitků, at se na mě nikdo nezlobí, ale dítě, které nemělo TV a nezná díky tomu kreslené seriály co ostatní děti, v životě nevidělo disneyovku atd...ve starším věku třeba Hannu Montanu, tak je skutečně v kolektivu stejně starých dětí za E.T.

to samé, jako když nezná návštěvu plavečáku, rodiče ho nevezmou do kina, do pizzerie...to je prostě o životních obzorech, které extrémní rodiče takovému dítěti zužují - nikde není psáno, že musí být v kině obden, nebo v pizzerii, ale nemělo by si připadat jako mimon

a o společných zážitcích třídy typu lyžák apod. vůbec nemluvě - ano skutečně ty děti z lyžáku přijedou, mají společné zážitky a těch pár jedinců, co tam nejelo, je v tomhle tak trochu "mimo"- když takové dítě nebude na podobné akce jezdit permanentně, bude mimo pořád

prostě to není o penězích jako takových, ale asi o tom - představit si, že člověk osobně by musel žít v kolektivu nějakých lidí, se kterými by neměl absolutně nic společného - asi by se tam ani dospělák necítil dobře, natož dítě, u kterého to nebyla otázka volby a navíc neumí ještě tak dobře čelit tomu, že je jiné - originalita se ocenuje spíš v dospělosti, děti jsou stádní tvorové, chtějí být uznáváni v kolektivu, netouží se lišit