Re: Přijde mi, že se na mě kamarádka dívá jak na sobeckou matku

nabídnu ještě jiný pohled na věc.

Máme kamarády, kteří mají těch dětí pět (věřící nejsou). Což je samozřejmě doprovázeno permanentním bojem s penězi, ale oni tím nikoho neotravujou, řeší si to sami, za což si jich vážím. A taky jsou ty typy, co s dětma tvoří, pečou, jezdí na vandry, takže si myslím, že ty děti budou mít do života hodně dobrý základ. Určitě jim to dá víc, než návštěva mizerné pizzerie.

Ale nedávno mě ten kamarád docela uzemnil úvahou na téma, že by vlastně takto mnohodětní lidé měli mít nějaké výhody ohledně důchodu, oproti bezdětným - prostě aby ti bezdětní byli za svou "sobeckost" potrestaní. Přišlo mi to trochu nepřístojné, jako kdyby si tím chtěl něco kompenzovat. Ale osobně mě to vůbec nijak nezasáhlo, necítím se méněcenná proto, že máme děti dvě a už to tak hodláme nechat. Ani nemám potřebu to omlouvat a jeho na druhou stranu shazovat tím, že jim můžeme materiálně víc dopřát. Je to sice pravda, ale nepovažuju to za relevantní, jeho volby si vážím a to, co on si myslí o mé, je mi dost jedno.