Re: Musím nutit dítě do jídla

..věř tomu, že bys nenechala...!
fakt věř tomu, že by Tě to děsně žralo, že by ses tím trápila, obzvlášť, pokud bys měla doma jen jedno dítě! FAKT TOMU VĚŘ! a buď ráda, že to doma nemáš...
....
já, než se mi Kubík (nežravec a nespavec) narodil, jsem měla také názory a zásady, z nich mě ale opravdu vyvedl - a že jsem tedy odolávala dlouho, na můj vkus....
....

modelová situace - vrazíš dítěti v kočárku do ruky rohlík... a ono ti ho nedotčený vrátí po 20-ti minutách, že už ho nechce.... a tak je to téměř s každým jídlem....

....

mluvím z vlastní zkušenosti - můj syn byl šílenej nežravec, teď už je to tedy o fous lepší. Ale i teď, a to mu bylo už 5 let, je spousta jídel, které prostě nedá ani náhodou...
Řešila jsem to s pediatričkou - prý pomůže školka - nepomohla, tak prý ve škole - to nás ještě čeká, no a prý poslední šance je puberta..
Byli jsme i u psychologa (v jeho 2,5letech) a jeho rada "nenutit" byla pro nás naprosto nevhodná, protože během 1 měsíce mi přestal jíst absolutně všechno pečivo, ovoce, brambory, maso, polévky, omáčky ... vlastně dodnes jsme se nedokázali vrátit na původní stav...

Kubčovi je jídlo fuk, prostě ho nezajímá, nemá na nic chuť (i mi to sám řekl) - takže proč by jedl, že? kolikrát mi řekne, když mu kupř. dávám vybrat ze dvou variant na večeři -"Nic, maminko, mě stačí vodička"....
Nejí ani brambůrky, hranolky -nechutnají mu- atp., nepije sladké nápoje, sycené nápoje.. Má rád jen obyč. vodu a neslazený jalečný čaj (pouze výjimečně si dá v restauraci pomeranč.džus s vodou). Ze sladkého má asi 4 oblíbené věci, ostatní ani neochutná, rovnou je nechce....
...teď od prázdnin přidal nějaké ovoce (k jablkům a hruškám) jako třešně, maliny a mandarinky - mám z toho fakt velkou radost - pro ostatní maminy téměř nepochopitelnou...

Miluje (snad jen kromě rajčat) syrovou zeleninu, schroustá i zelný list:), ryby. Ale vařenou - viditelnou - nedá ani náhodou. Takže se u nás dělají hodně omáčky, kam ji propašuji rozmixovanou. Zjemňuji je zakys.smetanou, sladkou smetanou - jsou výborné, má je moc rád, ale problém je, že takhle se ve školce nevaří, takže mi tam skoro nejí (a to už tam chodí 3-tí rok). Navíc se nám teď od září vyměnily učitelky a ty nové na mne koukají, jako kdybych doma nevařila... jsem z toho nešťastná, navíc když já jsem ten typ, pro kterého je domácí kuchyně nadevše - knedlík (jí mi ho jen opečený s vajíčkem, jako přílohu ani náhodou) bych nekoupila, peču 1-2x do týdne, z polotvarů u nás najdete max. krůtí řízky - dinosaury.

Nejlépe jí, pokud ho krmím a on se jídlu nemusí vůbec věnovat - ale to fakt skoro nedělám, to je cesta do pekel - stačí 2x po sobě krmit a už nechce jíst sám vůbec...

Jediné, co se mi na něj osvědčilo je nenechat ho vyhladovět ( vyhladovět jsem ho zkoušela 3 dny před 3-tím rokem a bylo to šílený - fakt nejedl vůbec nic, dal jen ráno UM, večer UM - jídlo jsem mu nabízela, když nechtěl, nenutila jsem ho. Psychika šla ale šíleně dolů - byl ukňouraný, agresivní, naprosto s ním nešlo nic dělat, dokonce i špatně spal. Takže 4-tý den jsem opět najela na naše standardní "trvat na tom, aby alespoň něco snědl" - rozjídala jsem ho na původní stav skoro 2 týdny!!!

Pokud chci, aby ochutnal něco nového, co samozřejmě sama před ním jím, říkám "je to strašně dobrý, má tu tu a tu chuť, chtuná to jako..., ochutnej jenom tuhle malou lžičku, když ti to nebude chutnat, už to nikdy nemusíš jíst" - na 99% ochutná, na 99% řekne, že to nechde jíst, ale když mu to samé dám znovu, cca po týdnu, už trvám na 2 lžičkách - opět říkám to samé, co před tím.... a další týden znovu.... takhle se nám už podařilo přidat několik jídel, třeba zrovna ty knedlíky s vajíčkem, zapečené těstoviny, dorty (protože je děsný, když se mu patlám s dortem a on jenom sfoukne svíčky a víc ho už nezajímá)...
Taky hodně mluvíme o tom, co které z jídel obsahuje, a na co je to v těle dobré. Vajíčka na srdce (fakt, novodobý objev), mlíčko na kosti, vitamín A na oči, vit.C na to, aby neměl rýmu, ..., ryby na chytrou hlavičku, maso na svaly atp....

Můj osobní názor na to, zkušenostmi s mým dítětem podložený a vysvětlením kamarádky, která je jak lunt a dodnes jí jídlo nic moc neříká (sama má ale holčičku kyselinu sýrovou), je ten, že:
- prostě existuje určité procento lidí/dětí v populaci, kteří nemají chutě a jídlo je nebaví, nevidí a nemají z něj tak velký požitek, aby jim stálo za to se o něj zajímat a až jako dospělí jsou schopni vědomě toto korigovat.
Je to, podle mne, stejné jako od malička žravé děti/lidi - také určité procento v populaci...

V podstatě, když si tak dám dohromady, co jí a co má rád, on jí strašně zdravě - zeleninu a ovoce v syrovém stavu, rýři, těstoviny (s těmi mými omáčkami, maso téměř vždy nechá), pije vodu... jediná jeho nezdravá vášeň jsou řízky a karbanátky, ty má fakt rád (dělám je každý týden - tedy 4x do měsíce s bramb.kaší, aby měl alespoň nějakou radost)...

jediné, co mě uklidňuje je fakt, že on fakt asi nikdy nebude obézní.....

Jo, a tohle je dědičné dědí se to na střídačku - holka, kluk, holka... můj taťka nejedl, já jako dítě taky děs (rozežrala mě až babička v 5-ti letech, utáhla mě na zamilované jahodové knedlíky, které mi vařila ob den...!ale vděčná jí moc nejsem, váhu si musím od té doby pořád hlídat), no a Kubča taky nebaští....