Jsem z toho docela špatná a nevím, jak se chovat. Dceři je 12 let, s jejím otcem spolu nežijeme od jejích 5 let. Ex bydlí v Anglii, má novou ženu (Češku), děti nemají.Takže ty své, které máme spolu (kromě dcery máme ještě syna, 16 let) nevídá moc často - cca 1x ročně. Volá, posílá dárky, zajímá se, to ano. Jenže - když je s nimi 1x ročně několik dnů, cpe jim horem dolem, vše jim dovolí, obchází s nimi kina a nákupní centra a dostanou, na co si ukáží (trochu nadneseně řečeno). Zkrátka těch pár dnů žijí mimo realitu. Já si pak připadám jako ta zlá, co po nich jen něco chci a vychovávám a jejich otec slízne smetnku - obě děti jsou na SŠ, jsou úspěšné, dobře se učí, mají hodně aktivit... Kolik nás to stojí úsilí, aby byly vychované a měly v sobě vštěpeny hodnoty...ach jo, jsem ještě pořád pod návalem emocí, tak se omlouvám...Včera se dcera vrátila od ex až těsně před desátou večer,brečela, už když vešla dovnitř...prakticky s námi nepromluvila..já měla nervy, protože už předtím, než přišla, do mě rejpal MM, že to je trochu pozdě na návrat, když ráno vstává..Já to samozřejmě vím, ale nechci jí to kazit nějakými naschvály, když ho vidí tak málo..jde o to, že on byl se svou ženou v OV a včera se autem vraceli do Londýna, tak dceru, která s ním několik dnů byla v OV, vezl domů přes celou republiku, tak chápu, že přijeli pozdě...Nicméně chápu i argumenty mého muže. Sára bulila, mně ruply nervy a řekla jsem jí ve vzteku, že si má jít teda klidně bydlet k tátovi..dala bych si pár facek, jen v tu chvíli jsem měla takový vztek, ne na ni, ale tak vůbec, že my se můžeme pos... a on je stejně nejlepší. Ráno byla nálada na bodu mrazu, ještě večer jsem se pohádala kvůli tomu s MM. Dcera vstala, tvářila se jak hromádka neštěstí, že tady musí zase s námi trpět...Manžel se tvářil jak bubák, no byla jsem ráda, že odešli do školy a do práce...Ani si nejsem jistá, jestli potřebuju nějakou radu, sama dobře vím, žese mi to, co do dětí vkládám teď, snad vrátí až za čas..dcera to snadpochopí taky..jen jsem se chtěla vykecat, není mi z toho dobře..nevím, jestli to mám s ní ještě nějak řešit a nebo to nechat být..taky nevím, co slyšela z naší hádky s MM

ach jo..díky, že jste dočetly až sem.
