Re: Dcera pláče po návratu od otce

No, neříkám, že je to zrovna vhodné úsloví, ale v některých situacích mi prostě nic jiného nezbývá. A myslím si, že v patnácti už si i on umí uvědomit, jak moc dokáží ublížit některá slova.
A jak už jsem psala, nepoužívám ji neustále, ale výjimečně což pro mě je asi tak jednou za půl roku. A jsou podle mě situace, kdy by si mělo i dítě (puberťák) uvědomit, že si opravdu nemůže dovolit říct vše, protože se mu to může vrátit.
A pokud opravdu HODNĚ překročí pravidla slušného a zdvořilého jednání, pak je tímto způsobem překročím i já.
Ale rozhodně mu to "neotloukám o nos" kdykoli mě naštve a že v pubertě se mu to daří často

Jo a znám několik pěstounských rodin a vím, hde ve výjimečně vypjatých situacích padají různá slova ohledně bio rodičů. Přesto to jejich vztahy nijak zásadně nenarušuje.