Re: Děti socky

Tinas: "Nechtít víc a líp není normální."

S tím nesouhlasím, nebo možná jen nejsem normální.

Určitě chci, aby se moje děti měly dobře, ale v tom smyslu, že budou spokojené. Není nutně řečeno, že by se musely mít líp než já.

Kde bydlet máme, co jíst máme, na občasné potěšení taky máme. Co víc a co lepšího bych po materiální stránce pro své děti mohla chtít?

Nadbytek je spíš na škodu, občas člověk musí mít možnost vyhladovět, aby mu pak o to víc chutnalo. Nedávno jsme zrovna na nějaké akci měli chlapečka, který nad vším, co jsme tam připravili (drobné dárky) ohrnoval nos. Naštěstí byl mezi ostatními sám - sice je začal trochu strhávat, i ty naše, ale úplně strhnout je nestačil. Pak tam byly děti od mé kamarádky, kterých je hodně, a ty měly ze všeho nefalšovanou radost, možná proto, že nejsou tak "přežrané" a jsou doma vedené skromně. To je mi mnohem sympatičtější než přesycený zpovykaný spratek, kterého nic nepotěší, protože už všechno má a všude byl.