Re: Výše alimentů

Anet,

mě nepřijde přes čáru děti na vysoké škole živit; ale taky mi nepřijde přes čáru po nich chtít, aby se podílely, když je třeba.

Moje vnitřní kritéria jsou nastavená na mou představu spravedlnosti finanční a časové. Tudíž nebrala bych si druhé a třetí zaměstnání, aby moje dítko mohlo pokojně jen studovat a o prázdninách cestovat po světě - na druhou stranu pokud vydělám dost na uživení dítěte na škole prací na 50 hodin týdně, přijde mi v pohodě, že po dítěti nechci, aby chodilo na 5x6 hodin týdně do školy + domácí příprava a k tomu na půl úvazku vykládat krabice do Tesca a o víkendech házet uhlí... Když si já kvůli uživení dítěte nedopřeju kadeřníka, jak je rok dlouhý, čekám, že děti z peněz vydělaných na brigádách zaplatí část nutného a nepojedou za ně v létě k moři...

Zajistit dětem možnost v relativním klidu studovat považuju za jednu z priorit, i když rozhodně ne za cenu mého vlastního sebezničení... Ale ta hranice je pro každého trochu jinde.

Mne víc dojímají některé debaty na téma "co musí rodiče dětem zabezpečit", kde se člověk dočte, že rodině, která má dvě děti v jednom pokoji, notabene když je to kluk a holka, by měly být děti snad nejlépe odebrány, chudinky trpící... nebo taky představa, že dítěti je TŘEBA zajistit k řádnému startu do života bydlení, nejlépe rovnou třípokojový byt v osobním vlastnictví, aby do budoucna nemuselo ani doplácet na větší... z toho se mi dělají mžitky před očima.