Fáze navykání na školku

Všimla jsem si u více dětí a dnes u syna, že začnou chodit do školky s nadšením, které po pár dnech nebo týdnech vystřídá jakýsi nezájem až nechuť. Jsou mu tři roky, chodí od půlky prosince, ale jen 3 dopoledne v týdnu, byly vánoční a jarní prázdniny a taky imunita dostává zabrat, takže něco prostonal, dohromady tam byl 17x. Ředitelka mi na schůzce říkala, že už si hezky zvykl a že jestli chceme, může chodit i celý týden, na což jsme přistoupili, aby vůbec něco odchodil, když co chvíli stoná. Ale po dnešku to zase přehodnocujem a vrátíme se k frekvenci 3x týdně.

Když jsem ho dnes po obědě vyzvedávala, povídala mi učitelka, že byl celý den nějaký mrzutý a vztekal se. Přičítala jsem to nevyspání, protože včera jsme ho přemluvili k spánku až kolem 10 večer a v půl sedmé vstává, a nebo že na něj zase něco leze. Ale pak jsem se od muže dozvěděla, že se ráno strašně loudal, zastavoval, říkal, že do školky nechce. Takže kdo ví - buď se mu včera ve školce něco nepříjemného stalo (třeba nějaký konflikt s dětmi, ale kdyby o tom učitelky věděly, řekly by), a proto tam dnes nechtěl, nebo byl prostě ospalý, ale zase právě případný konflikt mohl být příčinou toho, že večer nemohl usnout. Mluví málo, takže nám to vysvětlit nemůže a možná ani nechce (diskusí "nechce do školky" už tady bylo víc a většinou je problém dostat vysvětlení i z mluvících dětí).

Napadá někoho nějaký způsob, jak to z něj dostat? Když se uklidnil a vyspal, ptala jsem se ho, jestli se k němu někdo choval ošklivě, říkal, že ne, ale kdo ví, úplně jednoznačné ne to nebylo. Sama se spíš kloním k tomu "fázování". Ze začátku je to nový druh zábavy, ale postupem času přecejen i méně příjemné povinnosti (brzo ráno vstávat, cestovat tam a zpátky, opakovaně se svlékat a oblékat, přizpůsobit se režimu ve školce). Pokud máte podobné zkušenosti - jak dlouho tato "fáze nezájmu a nechuti" u vašich dětí trvala? Řešili jste to nějak? Navíc fázování je u malých dětí obvyklé v mnoha ohledech, např. už jsou bez pleny, ale pak se na chvíli jakoby vrátí o krůček zpátky, aby se ujistili, že vše je při starém a v pořádku.

Je fajn, že jsem s dcerkou doma, takže tam chodit nemusí, rozhodně nemusí chodit každý den celý den, to bych ani nechtěla, přecejen je to ještě prcek. Ale úplně ho odhlásit kvůli jednomu dnu mrzutosti (nebo uvidíme, kolik jich bude) by byla hloupost, doteď chodil rád a byl vlastně zázrak, že se tam pro něj to místo našlo, jinak by ho vzali do obecní školky až v září 2012, ne-li ještě o rok později, a to už by třeba naříkal, že do školky chce a nemůže.

Díky za postřehy a rady.