Re: Sekce v epi anestezii

Já jsem takto rodila před 7 měsíci trojčata ... řezání jsem necítila, cítila jsem jak mi vyndávali první miminko - to jsem cítila fakt dost až jsem musela hluboce dýchat - to mi ale i řekli, že teď to bude hodně nepříjemné. Další děti jsem už cítila jen velmi tupě nějaký tlak spíš. U šití mě začlo svírat u krku jakoby mě někdo dusil, chtěli mě přispat ale nechtěla jsem (měla jsem strach ať mi po narkoze není špatně) píchli mi torecan, protože mi bylo chvíli i na zvracení - pomohlo to , podle mě tak pracovaly nervy asi ...

Pak jsem na JIP měla šílený pocit z toho, že mi hlava pořád dokola dávala pokyny ať hýbu nohama a nešlo to .. nicméně až nohy přišly k sobě jsem se uklidnila a od té doby mám pocit, že je to fajn tohle zkusit - prostě je to zážitek co už asi nevyzkouším .. a já jsem člověk pro vše, tak jsem si prostě zkusila jak normální a velmi přirozený porod tak císaře ve spinálu a jsem za to ráda. Jsem hlavně ráda za to, že vše dobře dopadlo ...

Porod ve spinálu byl skvělý hlavně v tom, že jsem měla super celý kolektiv kolem mě, celou dobu jsme se smáli ... (pak sice byl blbý okamžik kdy jedno miminko nedýchalo a mělo jen 1240g ale odsáli ho a dali masku a chytil se a už byl šikovný - to sem měla velký strach) ale byla jsem ráda, že jsem vše vnímala - věděla jsem , že jsem je "porodila" ... lepší než když člověk usne s břichem a probudí se s prázdným a pak mu miminko donesou ...takhle jsem byla více součástí.