Re: nemiluji sveho muze

Nepřipadáš si tak trochu jako spotřebič, věc? Mě to z tvého psaní tak přijde - jako ženu tě nevnímá, sex by sice rád, ale není ochotný provést k tomu nějaké ty tanečky, aby k němu došlo, počká si až ho přemluvíš, svedeš atd..

Mám doma něco podobného - lichotek a pochválení se nedočkám, protože přece vím, že jsem hezká /jeho výrok/, sex většinou iniciuju já, ani nevím, jestli on je na to příliš líný, ale já z toho mám pak ty samé pocity co ty - nemilovaná, není o mě zájem, jako kdybych se musela doprošovat, snižuje mi to sebevědomí.
POtřebovala bych partnera,ze kterého je cítit že ho přitahuju.

Přitom sex se mu ve finále pak se mnou líbí, ale mě prostě ten pocit, že je o mě zájem chybí.

A jsou tam i jiné věci - tím jak mi chybí to pozitivno, pořád se ve mě střádá do negativno, to samé jak u tebe - různé urážky atd.

Když se tvářím pohodově, tak je manžel spokojen, když dávám najevo, že se mi něco nelíbí, tak to není důvod k řešení, ale následuju - vždyť tu nemusíš být, nikdo tě nenutí.

Často je mi z toho do blití, připadám si pro něj akceptovatelná jen když jsem tzv. bezproblémová.

Akorát oproti tomu tvému doma pomáhá.

Takže tě dokážu pochopit a vím, jak je těžké vyřešit něco ve vztahu, kde jeden je na výsost spokojený a ty chyby vidí jen v druhém.