Re: Dlouholeté trápení s dcerou - jeden happy-end

Moc díky za vaši podporu, já tenkrát nemít rodinu a Rodinu , tak se zblázním....

My jsme dceru nikdy od nás "neodstřihli", jen jsme jí říkali, že vzhledem k tomu, že jí ten přítel ubližuje není u nás doma vítán , ale ona je u nás doma a vždy doma i bude. Muž jí dokonce pravil, že kdyby spolu měli dítě a ona pak chtěla od něho, tak ať přijde klidně i s dítětem , ale on nikdy.

Martuško - oni oba byli na podzim bez práce a tedy i bez peněz a museli hodně začít šetřit. Jak pravila dcera - přestaly se kupovat limonády, přestaly se kupovat brambůrky, křupky, čokolády, sušenky a takové věci a já začal hubnout. Možná na tom měl podíl i stres z toho vztahu, ale to si já moc nemyslím, spíš to, že ten stres tam byl vždy a ona ho zajídala.... a když kvůli finanacím přestala, tak šla váha dolů. Ona měří 185 cm a měla hodně přes 100 kilo. Teď má asi tak 90....

Andreo - díky za tip na tu EDS.

Gavašetko - s těmi řečmi lidí okolo máš pravdu - všichni naši známí nechápali, s kým že se to dcera spustila.... Já jsem naštěstí celou výchovu dcer postavila na tom, že s nimi jednám na rovinu, takže dcera věděla, že s jejím výběrem partnera nesouhlasíme , ale nebereme jí právo na vlastní život....

Encarna - když ona je hodně fixovanána to Brno. Má tam babičku a dědu (moje rodiče) a širokou rodinu (mé sourozence s rodinami) a myslím si, že jinam chtít nebude. Ale díky za info, mohu jí to sdělit, že v HK by byla šance ještě letos....

Stáňo - ahoj, jsem ráda, že tě vidím. Dcera pracovala asi 2 roky v call centru O2, tam vydělávala slušné peníze, ale ta práce ji dost deptala. O práci přišla vloni v dubnu, do září brala podporu - díky slušným příjmům v práci byla i ta podpora velice dobrá, takže sice hledala práci, ale vybírala si - doufala, že najde něco, co ji bude bavit. To se bohužel nestalo, takže v říjnu nastoupila do jakési fabriky na počítačové komponenty a dělá tam u nějaké (výstupní? asi..) kontroly. Práce ji nijak nenaplňuje, je to prostě cesta, jak přijít k pěnězům, ale nic víc....

Junie - myslím si, že s dcerou mám dobrý a dost otevřený vztah (viz i výš - náš styl výchovy a naše komunikace v době, kdy žila s "prevítem"...) . Určitě jí navrhnu různé možnosti, co by ten rok mohla dělat (já osobně bych byla klidnější, kdybych ji dotala z toho Brna, on ten prevít může začít být agresivní , až dojdou peníze a Brno není zase tak veliké, aby ji nenašl - mají společné přátele a tak...), ale určitě na ni nebudu nijak tlačit. Stejně, jako jsem netlačila minulých 8 let .
Já jsem si hlavně vědoma, že nesmím mluvit z pozice "já jsem ti to říkala", což mi bude činit větší problém... PROTOŽE JÁ JSEM JÍ TO FAKT (!!!!!) MOHOKRÁT ŘÍKALA........
Jinak já vím, že je dcera už veliká - já se v jejím věku vdávala a o rok později se mi ona narodila .

Lidičky moc díky za všechny nápady, rady a náměty a přiji vám také happy endy .
Simča