Re: dítě vidí ducha

Iveto, jak už psaly holky, na všem může něco být a jde o to, co tam bude vidět tvoje dítě a taky ty. Nedělá ti to starosti právě proto, žes nebyla na tom pohřbu? Kdyby babička nezemřela a synek se budil, že vidí ducha, jak přijatelné by bylo manželovo vysvětlení, že jde o fantazii? Ptám se proto,že možná i tvoje vidění je nyní ovlivněné třeba nějakými výčitkami, že ses nemohla na pohřbu rozloučit. Asi bych v hledání řešení vycházela z toho, jak dítko reaguje - bojí se, pláče a nebo prostě si stojí za svým a obavy máš spíše ty? Na tvém místě bych uvažovala, zda svými reakcemi ducha a jeho zjevování "neřiživuji" (možná bych přemýšlela, zda nemůže syn vnímat moje obavy, byť i skrývané) a nebo ho beru jako normální projev věku (tvůj manžel, který to neřeší)... atd. Zkrátka nejdříve bych si vyřešila svlůj postoj k duchovi a podle toho bych pak postupovala se synem, vč. toho, že bych se možná více snažila zapojit manžela, který to bere víc v pohodě.
Dětský svět bývá zalidněný mnoha figurami, které my dospělí už nevidíme - většinou naštěstí